Dokument Akčního plánu ke stažení

Doplňující informace MAS, které se nevešli do Akčního plánu:

1.    Cílové skupiny a jejich problémy a potřeby v oblasti aktivního začleňování, na jejichž řešení se chce MAS v rámci realizace akčního plánu zaměřit

Cílové skupiny:

• Rodiny s dětmi, děti a dospívající 

Osoby budou kontaktovány na základě spolupráce se Sociálně aktivizační službou pro rodiny při Centru sociálních služeb Kyjov, p.o. města Kyjova a spolupráce s OSPOD, ze stávajících klientů spolku Educante, z.s., Krok Kyjov, z.ú.., dále aktivní depistáží, oslovením rodin na soc. sítích. Ale také půjde o děti a mládež, které se budou chtít účastnit komunitních aktivit v obcích.

• Dospělí se zdravotním či sociálním znevýhodněním a pečující osoby

Cílová skupin bude vycházet z klientů Centra sociálních služeb Kyjov, p.o. města Kyjova, Agentury pro občany, z klientů, kteří budou doporučeni z OSPODu, nebo ze soudu, osob navštěvujících fungující stacionáře v území MAS, domovů pro osoby s postižením, nebo si nás vyhledají sami.

• Osoby sociálně vyloučené a ohrožené sociálním vyloučením

Cílová skupin bude vycházet z klientů sociální služby denního stacionáře Centra sociálních služeb Kyjov, p.o. města Kyjova. Současně z terénní práce soc. pracovníků města Kyjova a spolupráce s úřadem práce.

• Osoby v postproduktivním věku a senioři

Cílová skupin bude vycházet z klientů Domova pro seniory a Centra sociálních služeb Kyjov, p.o. města Kyjova, seniorů scházejících se v nově vzniklém komunitním centru na základě projektu MAS. Současně bude cílová skupina aktivně oslovována prostřednictvím obcí s nabídkou zapojení do komunitních aktivit.

• Veřejnost, participující členové komunity, odborní pracovníci místních NNO, obcí, dobrovolných svazků, zaměstnavatelů a podnikatelů           

Cílová skupina se skládá z pracovníků organizací zapojených do projektu. Současně budou oslovováni s nabídkou aktivit a setkávání všichni účastníci komunitního plánování soc. služeb při ORP Kyjov. Přes členskou organizaci Okresní hospodářská komora - Kyjov, navážeme spolupráci s podnikatelským sektorem.  Dále se cílová skupina se bude skládat osob mající zájem o komunitní aktivity realizované v rámci projektu. Budou aktivně oslovovány prostřednictvím partnerů projektu a ze strany MAS prostřednictvím členských obcí. Současně se počítá s komunitní prací v jednotlivých mikroregionech.

Popis konkrétních problémů a zjištěných potřeb CS v oblasti aktivního začleňování:

Na území ORP Kyjov je ve spolupráci s obcemi a krajem zajištěno financování základních sociálních služeb v rámci stávající sítě soc. služeb. Zástupci neziskových organizací poskytující odborné služby jsou finančně a personálně poddimenzovaní. Velkým problémem je přetížení pracovníků v sociální oblasti, chybí audit pracovní zátěže, age management, case management, vzdělávání pracovníků se zaměřením na sebepéči, odpočinek, relaxaci a psychohygienu, která je s prací s náročnými cílovými skupinami nezbytná. Na území chybí podpora fakultativních činností, které by tuto síť dostatečně doplňovali.

Osoby jsou často odkazovány na odborné poradenství více organizací i mimo území MAS. Ne všechny osoby v těchto  nepříznivých situacích psychicky zvládají „otevírání se na více místech“, tj. více odborníkům. Často se jedná o citlivé, niterní až intimní stránky, v nichž se objevují problémy, za které se osoby stydí. Je velmi komplikované navodit atmosféru důvěry, aby dokázaly přiznat celý rozsah problémů a popsat jednotlivé nepříznivé situace.

Rodiny s dětmi, děti a dospívající

V rámci cílové skupiny rodin s dětmi se stává, že se rodiny dostávají do stádia, kdy už problémy nezvládají, přibývají rodiny, děti a osoby v krizi ohrožené sociálním vyloučením. Pokud jsou problémy příliš velké a nedaří se je řešit, můžou být podceňovány, popírány a hromadit se. To vede k vztahovým, výchovným, sociálním, partnerským a dalším problémům, které rodinu rozdělují. Členové rodiny nejsou schopni spolu komunikovat, obviňují se, útočí. Ocitají se v pasti, v nefunkčním chování a toto chování se obvykle prohlubuje. Naše partnerské organizace se často setkávají s traumatizovanou rodinou, problematikou rozvádějících se rodičů, rozcházejících se partnerů (neschopnost dohodnout se na budoucí úpravě poměrů k nezletilým dětem a na styku dětí s rodičem), partnerskými či manželskými konflikty, špatnou komunikací v rodině, špatnými vztahy ve škole, mezi vrstevníky (šikana, sebepoškozování). Převážně se jedná o problémy, které přetrvávají, jsou řešeny již delší dobu, děti jsou posílány k různým odborníkům. S rodinou jako celkem se často dlouhodobě systematicky odborně nepracuje. Vyplývá to i z nedostatku rodinných terapeutů. Odborná práce (psychoterapie, aj.) je často hrazená a mnoho rodičů nemá prostředky na to, aby na terapii rodina pravidelně docházela. Úřad hledá pro rodinu primárně služby nabízené zdarma, tyto jsou obvykle zaměřené pouze na diagnostiku a jsou dlouhé lhůty pro objednání. Rodiny jsou často zacykleny v nefunkčních vzorcích, které nedokážou bez pomoci překonat. Nestabilní prostředí ohrožuje děti. U dětí a dospívajících je zásadním problémem situace, kdy dochází ke zvyšování sociálně patologických jevů u dětí a mládeže, záškoláctví, návykovým látkám, předčasnému sexuálnímu životu, ztrátě motivace pro smysluplné trávení volného času, nedůvěře v autority. Chybí výchova ke komunitní práci a k občanské společnosti.

Dospělí se zdravotním či sociálním znevýhodněním a pečující osoby

U osob zdravotně znevýhodněných či sociálně znevýhodněných jsou často největšími problémy ohrožení vysokou nezaměstnaností, nízkým příjmem, dluhy v rodiny, závislostí v rodině. Tyto osoby mají často i další potřeby, např. z oblasti zdravotní, léčebné péče, vzdělávání apod., které pro ně nejsou dostatečně dostupné. V rámci této skupiny bychom se chtěli věnovat také lidem s mentálním postižením, kteří potřebují celoživotní podporu a péči okolí. Jsou však schopni i přes své zdravotní znevýhodnění nabývat potřebné dovednosti, užívat je v praktickém životě a učit se dalším dovednostem. Důležité jsou pro nás také osoby s chronickým duševním onemocněním, které potřebují podporu a pomoc při integraci do společnosti, dostupné bydlení, práci, plnohodnotné vztahy, nabídku aktivit pro smysluplné trávení volného času. Chybí potřeba a pomoc s integrací do společnosti, neexistuje postupná a propojená systémová kapacita služeb od terapeutických dílen, přes chráněné dílny až k otevřenému trhu práce. Jde o cílovou skupinu, které je jinak věnován malý prostor a stávající systém ji často neřeší. V pracovní oblasti  pro tuto skupinu neexistuje postupná a propojená systémová kapacita služeb od terapeutických dílen, přes chráněné dílny až k otevřenému trhu práce. Případně tyto služby vzájemně nekooperují. Ve společnosti přetrvávají negativní postoje, případně obavy, téma je tabuizováno. Tyto faktory dlouhodobě přispívají ke zvýšené stigmatizaci a nárůstů osob, které vyžadují podporu od neformální péče, po péči odbornou.

U skupiny pečujících osob se v území potýkáme s nízkou mírou podpory. Chybí informovanost a podpora v oblasti rozvoje neformálně pečujících osob formou podpůrných služeb a specifického poradenství zaměřeného na zvýšení dovednosti pečujících a zmírnění jejich izolace, přetížení a hrozícího sociálního znevýhodnění. Tyto osoby potřebují prostor pro aktivity, které jim umožní zmírnit stres, napětí, získat nástroje pro fungující péči. Je pro ně typická trvalá přetíženost, fyzické a psychické vyčerpání, nedostatek spánku, trvalá připravenosti k péči. Pečující osobu mnohdy opouští vlastní rodina, do tří let věku postiženého dítěte opouští rodiny řada otců, protože psychicky nezvládnou představu trvalé péče. Pečující osoby jsou mnohdy osamělé, sociálně izolované. Díky hendikepu závislé osoby ztrácejí svoji profesi a práci. Jednotlivé oblasti péče o osoby s handicapem nejsou vzájemně propojené, a tak vzniká řada bariér při realizaci úspěšné péče. Nárok na péči o dítě především s diagnózou PAS a ADHD ze strany rodičů narůstá s věkem, projevy onemocnění ve vztahu s fyziologickým dospíváním dětí (graduje v období puberty). Pečující osoby potřebují podpořit ve své roli a získat kompetence pro péči.

Osoby sociálně vyloučené a ohrožené sociálním vyloučením

U osob s vysokou mírou chudoby nebo zadlužením chybí pomoc se vstupem do dávkového systému, pomoc s vyhledáním odpovídající práce, pomoc při vyřizování důchodových dávek. Osoby s nízkou sociální úrovní a s vysokou mírou izolace zase v území vykazují problém spojený s výrobou a šířením omamných a psychotropních látek a jsou ohroženy vysokou nezaměstnaností, nízkým příjmem, dluhy v rodině, závislostí v rodině. Motivující finanční zhodnocení rozšiřuje množství pěstitelů a distributorů drog.

Region vykazuje problém nižších mezd a vyšší nezaměstnanosti. Problémem je především dlouhodobá nezaměstnanost nízkokvalifikovaných osob a osoby obtížně (hůře) uplatnitelných na trhu práce. Území MAS se dlouhodobě potýká s chybějícími možnostmi pracovního uplatnění pro skupiny obyvatel se změnou pracovních schopností a vysoce kvalifikované profese. Dochází k restrukturalizaci ekonomiky bez přípravy na zánik některých profesí. Tento stav vede k vysokému podílu dlouhodobé nezaměstnanosti. Chybí podpora pro zavádění flexibilních forem práce a zkrácených úvazků za účelem sladění rodinného a pracovního života. U méně kvalifikovaných profesí jsou nabízeny velmi nízké mzdy a dochází k růstu šedé ekonomiky. Struktura volných pracovních míst často neodpovídá vědomostem, dovednostem a schopnostem uchazečů o zaměstnání. Roste nezaměstnanost mladých lidí, vedoucí k sociálním a zdravotním problémům. V některých obcích dochází k zřejmému trendu úbytku ekonomicky aktivních obyvatel. Problémy lze zmírnit zapojením méně aktivních osob, kterými mohou být např. matky malých dětí, senioři, mládež, osoby s handicapem, osoby které mají jiné překážky v práci. K zapojení do pracovního procesu může přispět soustavná činnost na podporu podnikání a podnikavosti osob. Tyto osoby se pak mohou stát sami sobě zaměstnavatelem. Tato skupina obyvatel potřebuje pomoct se svým nápadem, záměrem a pomocí odborníků zhodnotit jeho reálnost.

Osoby v postproduktivním věku a senioři

S ohledem na epidemiologická opatření, která probíhala v posledních letech pozorujeme zvyšující se sociální izolaci této cílové skupiny. Současně v důsledku prodlužování doby odchodu do starobního důchodů, zvyšujících se nároků na pracovní výkony a potřeby času stráveného v zaměstnání dochází ke růstu generační intolerance (pro CS není tolik prac. příležitostí, případně je předem podceňována) a dochází také k mezigeneračnímu odcizování. Především na venkově bylo zvykem, že prarodiče např. během prázdnin apod. pomáhali s péčí o svá vnoučata a tím pádem docházelo k mezigeneračnímu sbližování, předávání životních zkušeností. Pro tuto cílovou skupinu je v území MAS také nedostatek aktivit celoživotního vzdělávání, s ohledem na růst cen se pro řadu seniorů stávají komerční volnočosové aktivity nedostupné. Senioři tak často přicházejí o volnočasová vyžití a právě komunitní aktivity mohou být pro tuto cílovou skupinu dostupnou náhražkou. Chybí podpora dobrovolníků věnujících se práci se seniory, podpora zapojení seniorů do dobrovolnických aktivit. Velkým problémem pro tuto cílovou skupinu může být stav ztráty partnera (osamělost, finance ...). Ve společnosti také dochází k rychlému technologickému pokroku a zastarávání technologických znalostí. Není v silách cílové skupiny udržet tempo s tímto prokem, což má opět vliv na ztrátu konkurenceschopnosti na trhu práce, ale především zhoršující se orientaci ve společenském dění. Cílová skupina je tak může být manipulována, ztrácet rozhodovací schopnosti. 

Veřejnost, participující členové komunity, odborní pracovníci místních NNO, obcí, dobrovolných svazků, zaměstnavatelů a podnikatelů    

Zaměstnanci v sociálních službách jsou pracovně často přetíženi. Chybí realizace auditů pracovní zátěže v organizacích. Pracovníci jsou vzděláváni v oblastech své specializace. Zapomíná se však na vzdělávání pracovníků se zaměřením na sebepéči, odpočinek, relaxaci a psychohygienu, která je s prací s náročnými cílovými skupinami nezbytná. Chybí age management, case management. Komunitní plánování soc. služeb při ORP Kyjov se věnuje primárně potřebám registrovaných sociálních služeb nezbývá kapacita na řešení problémů fakultativních služeb. Neexistuje platforma koordinace aktivit v územmí MAS a sdílení informací, zkušeností. Velmi málo dochází k předávání informací mezi organizaci a síťování. V území působí pobočka Okresní hospodářské komory, která má znalosti a dovednosti pro podporu podnikavosti v území MAS, ale personální kapacity jí nedovolují svoje aktivity více rozšiřovat do oblastí podpory podnikavosti apod. které jsou v území potřeba. V této oblasti je opět chybí také platforma pro pravidelné sdílení a výměnu zkušeností, osvětu, propagaci, přenos informací, dobré praxe, spolupráci a sdružování. Struktura volných pracovních míst často neodpovídá vědomostem, dovednostem a schopnostem uchazečů o zaměstnání. Roste nezaměstnanost mladých lidí, vedoucí k sociálním a zdravotním problémům. V některých obcích dochází k zřejmému trendu úbytku ekonomicky aktivních obyvatel. Problémy lze zmírnit zapojením méně aktivních osob, kterými mohou být např. matky malých dětí, senioři, mládež, osoby s handicapem, osoby které mají jiné překážky v práci. K zapojení do pracovního procesu může přispět soustavná činnost na podporu podnikání a podnikavosti osob. Tyto osoby se pak mohou stát sami sobě zaměstnavatelem. Tato skupina obyvatel potřebuje pomoct se svým nápadem, záměrem a pomocí odborníků zhodnotit jeho reálnost.

Se změnou struktury trhu práce, technologickým pokrokem a konkurenčním prostředím i v rámci lokální ekonomiky dochází k nárůstu požadavků na pracovní pozice. Pracující osoby jsou tak často vyčerpány ze svého zaměstnání a ubývá osob, které by se chtěli aktivně podílet na zapojování do života v obcích a tvorbě aktivit v místích komunitách. V obcích tyto aktivity realizuje často pouze "pár" aktivních nadšenců, kterým chybí podpora pro tuto záslužnou činnost. Dále jsou zde málo rozvinuty komunitní aktivity pro podporu setkávání občanů všech věkových kategorií, sdílení a vzdělávání (např. pečujících osob), pořádání besed, kulturních setkání atd.. Komunitní centra jsou nedílnou součástí rozvoje oblasti, především v prolínání generací, předávání zkušeností a možnosti zapojení nejen široké veřejnosti, ale také organizací a uživatelů sociálních služeb. Komunitní centra v obsahu zahrnují celou škálu možností k aktivitám a tak pro danou oblast přináší velké obohacení. Občané však často potřebují pomoc při začlenění do komunity. Nedochází zde k začlenění především nově přistěhovalých mladých rodin do obcí, které by mohly být dalšími pokračovateli v komunitních aktivitách. Na obcích je obecní nízká míra komunitního plánování a zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů na obcích. Chybí podpora sociálních inovací, nové přístupy a nápady k veřejným službám ze strany veřejnosti, které by pomohly vyřešit problémy venkova jako jsou např. potřeba dotování obchodů, pošt apod.

Popis existujících bariér, které CS brání účinně řešit dané problémy a naplňovat svoje potřeby

Rodiny s dětmi, děti a dospívající

V rámci cílové skupiny rodin s dětmi bývá zásadní bariérou nedostatek finančních prostředků, s nimiž některé rodiny disponují a také nízká finanční gramotnost těchto rodin. Současně se také zvyšuje počet rozvádějících se rodičů. Rodiče často nejsou schopni domluvy v péči o děti, narůstání konfliktních situací a jen zvolna se zvyšují kapacity odborných služeb v oblasti asistovaných kontaktů, mediací apod. S rodinou jako celkem se dlouhodobě systematicky odborně nepracuje. Rodiny jsou odesílány na různá odborná pracoviště, prochází diagnostikou, případně farmakoterapií. Pro pravidelnou systémovou péči o rodinu je nedostatek rodinných terapeutů. Odborná práce (psychoterapie, aj.) je často hrazená a mnoho rodičů nemá prostředky na to, aby na terapii rodina pravidelně docházela. Úřad hledá pro rodinu primárně služby nabízené zdarma, tyto jsou obvykle zaměřené na diagnostiku a jsou dlouhé lhůty pro objednání. Rodiny se potýkají s kumulovanými problémy, které nejsou schopny samy bez odborné pomoci vyřešit (nemají dostatek kompetencí, selhává komunikace, různá emoční zranění apod.). Současně se v území čím dál více projevuje situace, kdy se do obcí přistěhují nové rodiny, avšak nedochází k začlenění těchto osob do komunitního života. Navíc prodlužování doby odchodu do starobního důchodu zapříčiňuje mezigenerační odcizování, neboť lidé požívající status „babička, dědeček“ jsou stále v pracovním úvazku a jejich možnosti v pomoci potomkům jsou omezenější.

Dospělí se zdravotním či sociálním znevýhodněním a pečující osoby

U osob se zdravotním či sociálním znevýhodněním je bariérou nedostatečná propojenost komplexní podpory a péče z různých oblastí. Ta je např. zajištěna v pobytových službách, kde klient může mimo sociální péči čerpat i zdravotní. V domácí péči musí vše zabezpečit rodina, a to v různých institucích. Rodiče často nemají časovou kapacitu zajistit např. pravidelné rehabilitační cvičení nebo doplňující vzdělávání. Doposud jsou klienti služeb zplnomocňováni především na úrovni sebepéče a sebeobsluhy. Pokud nedojde k jejich podpoře, nebude docházet k možnosti vyšší míry osamostatnění. Osoby s chronickým duševním onemocněním se často nachází v nepříznivé sociální situaci. Potřebná odborná psychiatrická péče je v ORP Kyjov dlouhodobě poddimenzovaná, působí zde 2 psychiatři, z toho pouze jeden z nich přijímá nové klienty. Průměrná čekací doba se proto prodlužuje až na 3 a víc měsíců. Dalším negativním faktorem je vysoká míra stigmatizace těchto osob ve společnosti. Tyto lidi jsou často odkázaní na neformální pomoc ze strany příbuzných, kteří se dostávají do náročné situace, kterou následně nezvládají. Tento stav vyžaduje spolupráci na všech úrovních, jak ze strany samosprávy, odborníků v dané problematice, zapojení širší veřejnosti a podpory přirozených komunitních principů sounáležitosti a přirozené podpory.

U skupiny pečujících osob jsou zatíženy zpravidla 24hodinovou péčí o osobu závislou. Pokud je pečující osobou rodič dalších dětí, musí se věnovat i dalším členům rodiny. Rodič je fyzicky vyčerpán a nemá čas (musí pečovat, jezdit na kontroly, terapie atd.). Rodiče mají omezené možnosti, jak zjistit dostupné služby pro usnadnění péče. Proto se potřebuji zastavit, zorientovat a s pomocí odborníka rozklíčovat vlastní životní situaci, popsat své potřeby, vytýčit priority a obrátit se postupně na ty služby, které jsou pro ně vhodné.

Osoby sociálně vyloučené a ohrožené sociálním vyloučením

Pro tuto cílovou skupinu je velkým problémem v řešení svých životních problémů nedostatek finčních prostředků na zplacení komerčních služeb spojená s nízkou finanční gramotností. Jen málo se v území řeší prevence a většina služeb je orientována na řešení až následků, případně stavů, kdy je s klienty již výrazně složitější životní problémy vyřešit. Tyto osoby jsou také často ohroženy vysokou mírou nezaměstnanosti, nízkými příjmy. Situace v území MAS, kdy jsou zde obecně nižší příjmy než v jiných regionech ČR a nabídka pracovních příležitostí nekoresponduje s poptávkou na trhu práce tomu moc nepomáhá. Nejsou zde možnosti pracovního uplatnění pro skupiny obyvatel se změnou pracovních schopností a vysoce kvalifikované profese.  Roste nezaměstnanost mladých lidí, vedoucí k sociálním a zdravotním problémům. Chybí potřeba a pomoc s integrací do společnosti, koordinovaný přístup a podpora vzniku služeb pro CS. Pokud osoby již bojují se zadlužením, chybí pomoc se vstupem do dávkového systému, pomoc s vyhledáním odpovídající práce, pomoc při vyřizování důchodových dávek.

Osoby v postproduktivním věku a senioři

Cílová skupina osob v postproduktivním věku a senioři jsou často sociálně izolováni, nebo si  nezvládnou zajistit potřebné volnočasové aktivity (nemají dost sil či finančních prostředků k využití běžně nabízených komerčních služeb), ztrácí sociální kontakt, neumí reagovat na nové životní situace, komplikací v životě je také počítačová negramotnost. Současně začíná vznikat problém s ubytováním seniorů - zvyšující se věk znemožňuje péči o stávající venkovské bydlení, ztráta partnera způsobí emocionální i finanční ztrátu a senioři již nejsou schopni finanční výdaje vykrývat. Chybí edukace vůči nekalým obchodním a podvodným praktikám. Je třeba aktivního zapojení této cílové skupiny do života v místní komunitě. U většiny obcí v území MAS se projevuje trend stárnutí populace.

Veřejnost, participující členové komunity, odborní pracovníci místních NNO, obcí, dobrovolných svazků, zaměstnavatelů a podnikatelů  

Bariérou pro CS je především změna životního stylu populace oproti minulosti, která není plně v souladu s realizací organizačně náročnějších aktivit bez nároků na finanční odměnu. Z tohoto důvodu ubývá osob, které by se chtěli aktivně podílet na zapojování do života obcí a komunitním životě v komunitách. Většina občanů jsou již pouze uživateli těchto služeb. Proto jsou v území málo rozvinuty komunitní aktivity pro podporu setkávání občanů všech věkových kategorií, sdílení a vzdělávání (např. pečujících osob), pořádání besed, kulturních setkání. Historicky se území potýká s nízkou mírou důvěry v mezipodnikovou a mezioborovu spolupráci. neexistuje platforma, která by se zabývala koordinací aktivit v území MAS.

Popis dosavadních způsobů řešení daných problémů a jejich účinnost a efektivita

Na území funguje komunitní plánování sociálních služeb a město Kyjov (jako obec s rozšířenou působností) ve spolupráci s obcemi v ORP a krajem zajišťuje financování základních sociálních služeb v rámci stávající sítě soc. služeb. Zástupci neziskových organizací poskytující odborné služby jsou však finančně a personálně poddimenzovaní.

V současnosti s cílovými skupinami pracují sociální služby dle zákona, v území MAS působí:

- Centrum sociálních služeb Kyjov, příspěvková organizace města Kyjova - Azylový dům; Pečovatelská služba; Denní stacionáře, Osobní asistence; Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi;

- Centrum služeb pro seniory Kyjov, příspěvková organizace - Domovy pro seniory; Domovy se zvláštním režimem; Odlehčovací služby;

- Domov Horizont, příspěvková organizace - Domovy pro osoby se zdravotním postižením; Chráněné bydlení;

- Charita Kyjov - Kontaktní centrum - víceúčelová drogová služba; Nízkoprahový klub Bárka; Odborné sociální poradenství; Charitní pečovatelská služba Kyjov; Domovy pro seniory

- Krok Kyjov, z.ú. - Odborné sociální poradenství; Služby následné péče;  Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi; Terapeutické komunity.

- Sociálně-psychiatrické centrum - Fénix, o.p.s. - Denní stacionáře; Sociální rehabilitace;

- Centrum pro sluchově postižené Hodonínsko, o.p.s. - pobočka Kyjov - Sociální rehabilitace; Tlumočnické služby;

- Město Vracov - Pečovatelská služba Vracov

- Město Bzenec - Pečovatelská služba Bzenec

- Diecézní charita Brno - Oblastní charita Hodonín - Pečovatelská služba – Ratíškovice; Pečovatelská služba – Šardice; Pečovatelská služba - Ždánice

Tyto služby s  cílovou skupinou pracují v základním rozsahu svých činností a v souladu se základním sociálním poradenstvím, nemohou cílovým skupinám zajistit fakultativní sociální služby. V těchto případech jsou cílové skupiny odkázáni na poradenství jiných organizací i mimo území MAS.

Většina sociálních služeb se zaměřuje s ohledem na své kapacity spíše na osoby z cílových skupin, které jsou motivovány a chtějí spolupracovat a plnit závazky, na rozdíl od potřeby zaměřit se na osoby, které nespolupracují, jsou pasivní a své problémy neřeší nebo řeší velmi pozdě (prevence).

Fakultativní sociální služby jsou v území poskytovány ve velmi omezené míře. Některé sociální organizace za účelem rozvoje fakultativních služeb realizovaly projekty z financí minulého programového období jako třeba: Terapie a mediace pro rodiny - Krok Kyjov, z.ú.; Pečujeme rádi - Educante z.s.. Tyto projekty jsou nyní před koncem své realizace a bez další podpory by tyto fakultativní služby zanikly. Tyto organizace působící v oblasti fakultativních soc. služeb jsou aktivní a snaží se klienty vyhledávat. Počet jejich zaměstnanců je však třeba navýšit a posílit především činnost v terénu ve všech obcích na území MAS. Je třeba se také více zaměřit na „pasivní“ klienty a předejít řadě nežádoucích jevů.

V projektu se zaměřujeme např. na potřebu začlenění osob s lehčím mentálním a kombinovaným postižením do společnosti a zvýšení jejich povědomí o vlastích právech a povinnostech a schopnosti reagovat na své okolí. Doposud jsou klienti služeb zplnomocňováni především na úrovni sebepéče a sebeobsluhy. Pokud nedojde k jejich podpoře, nebude docházet k možnosti vyšší míry osamostatnění.

S rodinou jako celkem se dlouhodobě systematicky odborně nepracuje. Jsou odesílány na různá odborná pracoviště, prochází diagnostikou, případně farmakoterapií. Odborná péče je často hrazená a osoby z cílových skupin na ni nemají finanční prostředky, takže situaci neřeší.

Z pohledu komunitního rozvoje je v období po pandemii patrná pasivita občanů vůči některým společenským akcím. Obce se snaží zajistit komunitní a společenský život spoluprací s neziskovými organizacemi v nich působícími. Situace je však s prodlužováním doby odchodu do důchodu a tlakem na pracovní výkony náročnější a spousta občanů se stává čím dál více pasivními v komunitním životě obcí.

Zdroje, silné stránky a potenciál území k řešení identifikovaných problémů a potřeb

Kyjov a jeho okolí nabízí silné kulturní a sociální zdroje, které se projevují v místních tradicích a ochotě lidí podílet se na dobrovolnických aktivitách. Základ tvoří menší obce, což jsou v podstatě „komunitní celky“. Ty se prostřednictvím tradic propojují a vzájemně prolínají. Je zde fungující samospráva, existuje sociální neziskový sektor. Současně je zde dlouhodobá tradice systému plánování sociálních služeb, což přináší dobrou orientaci v problémech a potřebách.

Obce spolupracují s místními spolky, podporují sociální služby a snaží se, aby bylo zajištěno kulturní vyžití občanům i zájemcům z okolních obcí a docházelo k utváření nových a upevňování již vzniklých sociálních vazeb, potírání sociálních a mezigeneračních rozdílů.

Místní sociální organizace mají dlouholeté zkušenosti s cílovými skupinami, znalost místní sítě služeb a osobní kontakty cílovou skupinu. Personál sociálních organizací splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon své profese a často disponuje dlouholetými zkušenostmi v různých sociálních oblastech v oboru. Tyto organizace mají dobré renomé u odborné i laické veřejnosti.

Výhodou je také situace, kdy partneři podílející se na realizaci akčního plánu, mají možnost navázat na základní činnosti svých organizací. Budou moci začít naplňovat poptávku po fakultativních službách, která se čím dál více zvětšuje. Mezi subjekty zapojenými do implementace akčního plánu dojde k větší možnosti spolupráce. Bude možné využít navázaných spoluprací jednotlivých partnerů jako je např. spolupráce se školami, s Úřadem práce ČR, církví, Střediskem výchovné péče, Pedagogicko psychologickou poradnou, OSPODem, Soudy, Domovem Horizont, Okresní Hospodářskou komorou, apod.

Velkým potenciálem je rozvoj spolupráce, hledání synergií a vytváření partnerství. Současně je také potenciál skryt v rozvoji komunitního života i např. v oblasti podpory podnikavosti apod.

Přehled rozvojových potřeb a jejich popis z Koncepční části SCLLD

3.2.1 Zajištění denních sociálních potřeb, neformální péče, komunitní práce a služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením

U většiny obcí v území MAS se projevuje trend stárnutí populace. Nejvíce je situace zřetelná v obcích Skalka, Karlín, Čeložnice, Žeravice a Bukovany. Přibývají rodiny, děti a osoby v krizi ohrožené sociálním vyloučením. Obecně chybí prostředky (finanční, personální, materiální) na zajišťování denních sociálních potřeb. V území MAS je vysoká míra institucionalizace poskytovaných služeb. Chybí informovanost a podpora v oblasti rozvoje neformálně pečujících osob formou podpůrných služeb a specifického poradenství zaměřeného na zvýšení dovednosti pečujících a zmírnění jejich izolace, přetížení a hrozícího sociálního znevýhodnění. Chybí koordinovaný přístup a podpora vzniku služeb pro některé cílové skupiny jako např. osoby s duševním onemocněním. Řada lidí nemá možnost získat místo v  domově pro seniory, či jiné pobytové službě. Zůstávají na oddělení ve zdravotnickém zařízení, obsazují dlouhodobě sociální lůžka, nebo bez adekvátní péče končí na ubytovnách. Není dostatečná prostupnost sociálních služeb. Chybí odborný personál.

Naplnění potřeby přispěje k rozvoji sociálních a prorodinných aktivit s důrazem na posílení kompetencí obcí, mezigeneračních vztahů a dobrovolnictví. Ke vzniku komunitních center, díky kterým se zlepší koordinovanost tohoto typu služeb v území. K rozšíření fakultativních činností doplňujících registrované sociální služby. K podpoře příspěvkových organizací NNO ale i obcí, které se na řešení problémů podílí.

1.3.1 Zvýšení zaměstnanosti v území, podpora osob se změnou pracovních schopností a sladění pracovního a rodinného života