Lvíček Míra

Zdravím všechny přátele, proč se jmenuji MÍRA :

Miroslav je jméno slovanského původu. Vykládá se jako „mírumilovný, proslavený mírem“. to je i mé poslání, pomáhat dětem, tam kde míru právě mnoho není. Také cestuji se strejdama i tetama vojákama AČR do Afghánistánu a přináším z tohot putování informace ve svých komiksech! Také pořádám nebo se aktivně účastním mnoha naučně-zábavných akcí, kde učím děti zdravovědě a turistickým dovednostem "STAŇ SE MALÝM PRŮZKUMNÍKEM". PROSTĚ SI SE MNOU MŮŽETE UŽÍT MNOHO ZÁBAVY, POUČENÍ, ALE HLAVNĚ POMÁHÁME S MÍROVÝM ÚSMĚVEM

Spatřil jsem světlo světa 1. 11. 2011 v MILITARY MUZEU GENERÁLA SERGĚJE JANA INGRA ve Vlkoši

Trika z Kyjova

Trika z Kyjova tvoří pár folklorních nadšenců, kteří čas od času něco spáchají :-) Jejich práce čerpá inspiraci z toho nejdůležitějšího co máme - tradice.  V jejich sortimentu najdete opravdu originální předměty a trička inspirované regionální folklórní tématikou.

 Šlapací drezíny + muzeum Ve vagónu

Šlapací drezíny v Ratíškovicích jezdí už od roku 2004 a za těch jedenáct let přepravili přes pětadvacet tisíc spokojených návštěvníků z řad turistů, cyklistů, železničních fandů, ale i zaměstnanců železnice.

Přijeďte se do Ratíškovic povozit, užít si klidu, pohody a zážitku z netradičního dopravního prostředku - šlapací drezíny. Projížďku můžete spojit s návštěvou Muzea ve Vagónu, kde se  dovíte zajímavé informace nejen o historii místní železnice, ale i o hnědém "zlatě" - lignitu, který se na Ratíškovicku těžil. Jak jízda vypadá se podívejte zde.

Miroslav Tichý

Pan Tichý - místní podivín a opěvovaný umělec se narodil roku 1926 v Nětčicích, části Kyjova. Jedni odborníci jeho díla označují za úžasný objev a originální díla svérázného výtvarníka. Druzí hovoří o dokonale zvládnuté manipulaci, která se opírá o jeho osobní  životní příběh.

Bzenecká lípa

Bzenecká lípa je památný strom, který se nachází v zámeckém parku města Bzenec. Tato lípa velkolistá je unikátní svým vzrůstem bez kmene. O ten přišla zhruba před 100 lety. Tato lípa v zámeckém parku tvoří živou plastiku složenou z různě ohnutých sekundárních kmenů. Jedinečná Bzenecká lípa je stará téměř 630 let.

Internační tábor Svatobořice

Internační tábor Svatobořice byl založen vládou Rakouska-Uherska během první světové války jako tábor pro uprchlíky před ruskou frontou. V letech 1914–1920 jím prošlo více než 7 000 osob ukrajinské, rusínské, polské národnosti a židovského vyznání. Mezi válkami sloužil jako chudobinec a transitní tábor pro vystěhovalce ze Slovenska. Od Mnichova 1938 byl používán jako internační tábor pro „osoby nespolehlivé pro stát“. V roce 1942 začal být používán pro příbuzné uprchlých Čechů. Bylo zatčeno 1 100 osob v Čechách a 800 na Moravě. V táboře byli internováni i židé, postupně převážení do jiných koncentračních lágrů na smrt.Tábor byl sice střežen četnictvem, ale měl všechny atributy koncentračního tábora – čtyřmetrový plot s třemi vrstvami ostnatého drátu, strážní věže, světlomety a mučení. Za období internace prošlo lágrem kolem 3 500 vězňů. Byly zde vězněny i děti rodičů popravených za heydrichiády. Po osvobození Rudou armádou zde byli vězněni kolaboranti a němečtí zajatci. V roce 1948 byl tábor vyprázdněn a sloužil pak přechodně pro Řeky, kteří přišli do Československa z Řecka v roce 1950. Dne 7. října 2017 byly na místě tábora otevřeny památník a muzeum. Více informací se dozvíte na stránce: https://www.svatoborice-mistrin.cz/internacni-tabor/

Habánský sklep Vacenovice

Habánský sklep pravděpodobně již z 16. století se nachází ve středu obce Vacenovice. V letech 2018 – 2019 byl zrekonstruován a dnes se v něm nachází expozic habánské keramiky, model habánského domu a nalezené habánské pece ve Vacenovicích, vše s doprovodnými textovými komentáři i obrazovými materiály z historie a života novokřtěnců. Novokřtěnci se ve Vacenovicích usadili na konci 60. let 16. století díky pánům z Žerotína a Tovaru. Kromě výroby fajánse zde měli i nožířskou dílnu a kožešnickou dílnu, ve sklepech skladovali vlastní víno. Život novokřtěnců nebyl v této době lehký a sklepy jim sloužili i jako úkryty při přepadení a opakujícím se pronásledování. O životě Habánů panuje v kraji množství pověstí a legend. Po novokřtěncích zůstalo v obci mnoho památek. Mezi nejvýznamnější patří moravský fajáns a habánská vypalovací pec, která dokládá, že Vacenovice byly zřejmě největším střediskem habánské keramiky na Moravě. Více informací o habánském sklepu a životě novokřtěnců na stránce: https://www.vacenovice.cz/obec/informace-pro-turisty/habansky-sklep/

Chalůpka 97 v Šardicích

Chalůpka č. 97 v Šardicích je nejstarším stavením v obci, doložené roku 1656. Bývalá „Drábovna“ a rodiště autorky povídek „Šardická chasa“ má kuchyň, světnicu i mlatývku se sklepem. Jan a Marie Silákovi byli poslední obyvatelé chalůpky v letech 1959 až 1966. Marie Siláková zde žila až do roku 1987. Na opravu chalůpky nebylo použito dotací z veřejných prostředků. Statické zabezpečení, práce tesařské, pokrývačské, klempířské, zednické, elektrikářské a malířské, prováděl svépomocí a za pomoci přátel a řemeslníků Jan Foltýn. Chalůpku lze navštívit celoročně. Více na stránkách: https://chalupka-97.webnode.cz/

Mohylové pohřebiště Strážovice

Raně středověké mohylové pohřebiště ve Strážovicích je jedním z největších raně středověkých mohylníků s doklady kostrového i žárového způsobu pohřbívání na Moravě. V první polovině 20. století byl mohylník archeologicky zkoumán. V té době na něm byla napočítána 101 mohyla; násypy dosahovaly převážně kruhových půdorysů o průměru od 2 do 11 m a výšce od několika centimetrů po 160 cm. V rámci mohylníku byla zjištěna také veliká variabilita pohřbů; hrobové jámy se vyskytovaly na úrovni terénu, ale i zahloubené se stopami dřevěného obkladu. Co se týče milodarů, v prozkoumaných mohylách se nacházely zejména keramické nádoby, ale také náušnice, nože, vědérka, šipky, sekery, píšťalky, přeslen, ocílka a křesadlo. Až na výjimky šlo tedy spíše o předměty denní potřeby a součásti oblečení. Mohylové náspy jsou dnes ve vysokém listnatém lese velice dobře patrné a mohylník jako celek působí monumentálním dojmem.

Nejmenší sluneční hodiny na světě

V roce 2008 vznikl v obci Hýsly světový unikát – nejmenší sluneční hodiny na světě. Mosazná konstrukce s pozlaceným povrchem má pouze 9 x 9 mm. Nejmenší sluneční hodiny na světě se nachází na větších slunečních hodinách, které ukazují čas v obci Hýsly. Součástí je i zmenšenina sluneční soustavy. Více se dozvíte na: https://www.hysly.cz/obec-1/zajimavosti/dvoje-slunecni-hodiny-posazene-na-sobe/

Rozhledna Súsedská Hýsly

Rozhledna Súsedská je se svou výškou 21 metrů novou dominantou krajiny Podchřibí v oblasti Kyjovského Slovácka. Postavená v moderním a nadčasovém stylu, rozhledna vznikla jako symbol spojení tří sousedících obcí – Hýsly, Ježov a Žádovice. Byla dokončena v roce 2021 a v tomtéž roce získala zvláštní cenu stavby roku Jihomoravského kraje. Stavba je tvořena kombinací oceli a betonu. Více informací na: https://susedska.cz/