Informace

Tady najdete různé dopňující informace:

Řekněte nám Váš názor na současné školství

Fórum: 

Základním problémem současného školství je podle mého názoru upadající prestiž učitelského povolání. Studium pedagogiky je mezi velkým procentem studentů rozhodujících se o budoucí profesi bráno jako „záchranná“ možnost. Tímto postupem času klesá i průměrná kvalita vyučujících, vznikají velké rozdíly mezi vyučujícími, kteří berou svoje povolání jako životní poslání a ostatními. Druhým velkým problémem je z mého pohledu narůstající administrativní zátěž ve školství a s tím související tlak na ekonomickou a finanční gramotnost ředitelů a učitelů ve školách. Třetím velkým problémem je z mého pohledu nereflektování demografického vývoje v závislosti na rozmístění škol v území. Finanční problémy škol jsou pouze důsledkem těchto a dalších faktorů (např. počet ministrů školství, školská reforma…), kdy z mého pohledu došlo v minulých letech k ustrnutí vývoje školství a i přes pokus o nastartování růstu již nejsme konkurenceschopní v této oblasti s původně srovnatelnými zeměmi jako je Finsko atd. a za příznivého vývoje bude trvat několik let, než se jim zase vyrovnáme.

Školství je jeden velký začarovaný kruh. Jak již napsal jiný respondent, prestiž učitelského povolání skutečně upadá. Nikdo to nechce dělat, navíc za mizerné peníze. Kdo je schopný ještě jinak, nebojí se a má možnost, tak z řad učitelů utíká. Kvalita učitelů bohužel klesá, jsou demotivovaní a to se odráží i na žácích a studentech. Žáci a studenti nejsou o tolik horší než bývali dřív jak občas slýcháváme. Jen je potřeba s nimi v dnešní době pracovat trochu jinak, kreativněji a hlavně je zaujmout. Dnes už nebudou sedět spořádaně v lavicích a hltat každé slovo učitele. Mnoho informací si mohou najít sami, třeba na internetu. V používání technologií jsou mnohem dál než učitelé, kteří se často v této oblasti ztrácí a jsou zkrátka "out". Jak má potom mladý člověk k těmto lidem vzhlížet a respektovat je, když mnozí z nich ustrnuli v době "před internetem"? Ve svém oboru se dál nevzdělávají a ještě si myslí, že vystačí jen s tím, co se naučili kdysi na fakultě? Ano, jak psal i jiný respondent, bohužel je v práci učitele spousta byrokracie a dnes už to není jen o té výuce jako to bylo dřív. Systém je celkově špatně nastavený, ale všude je něco. V každé profesi je "chleba o dvou kůrkách" A někteří místo, aby se s tím snažili nějak "poprat", tak si budou jen stěžovat na to, jací jsou chudáci, jak jsou žáci čím dál horší, jak mají málo peněz...A tito lidé pak mají vzdělávat naše děti a vést je k nějakým hodnotám? Když se náhodou najde vzdělaný mladý učitel a dostane se do kolektivu takto zahořklých kolegů, tak co udělá? S novými nápady a elánem ho ti "zkušení" a vyhořelí učitelé tak akorát srazí k zemi. Takže raději pujde o dům dál a do školství se nejspíš nepohrne. V některých školách by možná bylo ideální alespoň polovinu kolektivu vyměnit za mladý a perspektivní, byť ne tolik zkušený personál. Třeba by to mohlo. Mladí by si snáze našli cestu k těm dnešním žákům a puberťákům. Přece jen mají k té generaci blíž než padesátiletí vyučující, kteří jsou mnohdy velmi zkostnatělí. Jenže kde ty mladé a schopné lidi najít? Navíc ani nejsou volná místa. Učitel výjde z fakulty, nastoupí do školy a pokud sám neodejde nebo neudělá nějaký průšvih, zůstane na svém teplém místečku až do důchodu. To asi taky není úplně dobře. Bylo by fajn, kdyby učitelé načerpali i trochu praxe někde jinde a tu by mohli využít potom i při výuce. Chtělo by to zkrátka i trochu "oživit" i skutečným životem, skutečnými příběhy a nejen ze školy dojít zase do školy a všechno zase jen teoreticky přepapouškovat. Život není teorie, život je praxe, tak proč se ve školách pořád jen učí ta teorie z teorie? Je to zkrátka velmi rozsáhlé téma, o kterém by se dalo hodiny a hodiny diskutovat. Jenže jsme asi dost malí páni na to, abychom byli schopni vymyslet a prosadit něco, co by fungovalo. Nechci, aby tento příspěvek byl považován jako útok na učitele. Ne všichni jsou stejní! Jsou i skvělí učitelé, kteří dokáží motivovat, žákům něco předat, práce je baví, ale bohužel je takových málo. Je to svým způsobem i pochopitelné. Zaměstnání učitele by nemělo být jedno z těch profesí, které lze dělat celý život. Pokud jde do toho učitel naplno, je pravděpodobné, že časem vyhoří. Musí se soustředit i na jinou činnost, aby byl schopen se pořád něčím nabíjet a to pozitivní předávat právě i ostatním. Je to skutečně nesmírně obtížné povolání a málokdo si dokáže představit, co to vlastně všechno obnáší. A systém, který je zde nastaven, komplikuje všechno ještě víc. Učitele demotivuje a nakonec z nich dělá vyhořelé trosky, které si to jdou do školy jen "nějak" odpracovat. Nemají už sílu ani chuť a mnohdy bohužel ani jinou možnost, protože co by mohli jiného dělat, když celý život jen učili, ale o praxi bohužel neví vůbec nic? :-( Všichni ale nejsou stejní a važme si alespoň těch, kteří se stále snaží, mají výsledky a studenti je považují za dobré učitele. Jen kéž by takových mohlo přibývat!

Chápu, že práce učitele je také náročná hlavně na psychiku, jsou to nervy. Ale přijde mi, že stále plačou za nízké mzdy a špatné pracovní podmínky. Jestli se jim to nelíbí, nemusí práci vykonávat. Mohou si jít klidně stoupnout na tři směny někde k mašině do fabriky za pár šlupek. Když vidím, jak si místní učitelky z naší obce neustále stěžují na to, jak jsou přepracované a přitom chodí do práce na 7 a mnohdy už ve 14 hodin jdou domů, je mi z toho zle!

Kopírováno z internetu, kráceno. Sedí to sem a souhlasím s tím...

Jan Sokol, filosof, překladatel filosofických textů, vysokoškolský pedagog a publicista, slaví osmdesátiny.

Proč česká média nepokládají školství a vzdělávání za příliš důležité? Vyplývá to z obsahových výzkumů, ale je to vidět i na první pohled.

Česká média kopírují poměrně silně zájem publika. A naše publikum má dojem, že to s tím školstvím není zase tak špatné, že tam vlastně není zásadní problém. Stejně tak politici, které zajímají věci nejdéle do příštích voleb, a vzdělání pro ně není – zatím – atraktivním tématem. Je pravda, že se dneska na to téma hovoří o něco víc než před nějakými deseti lety, je to ale často zájem krátkodobý, nesený naivní představou, že vzdělání je jen individuální záležitostí, jakousi investicí do vlastní kariéry. A to je strašný omyl, protože na vzdělávání je založena reprodukce celé společnosti.

Dalo by se to krátce vysvětlit?

Lidé se reprodukují tak, že se jim rodí děti. To ale ještě není společnost: do ní se vstupuje teprve osvojením jazyka a kultury a společnost se reprodukuje tak, že mladí přebírají její instituce. Samozřejmě kriticky, ale přece. Společnosti, které se o tuto reprodukci nestaraly, zanikly. Proto je to i prvořadý úkol státu.

Často říkáte, že ve vzdělávacím systému je rozhodující osobnost učitele. Jak si představujete kantora pro 21. století?

Řeknu to bonmotem: učitel musí mít děti rád a musí mít rád předmět, který učí. Tyto dvě věci jsou naprosto zásadní, všechno ostatní se poddá.

Postavení učitele ve společnosti je paradoxní: je to profese s ne zcela uspokojivým příjmem, avšak s dlouhodobě vysokou prestiží. Jak si tak nesourodý sociální status vysvětlujete?

Nízké platy ve školství jsou učitelská argumentace, není to úplně pravda. Platy ve státní službě jsou vždycky nižší, vždycky to představuje určitý problém, a učitelé si většinou stěžují na to, že nemají autoritu. Ale to všechny průzkumy dlouhodobě vyvracejí. Učitelé mají skutečně tak vysokou prestiž, že si ji mnohdy ani nezaslouží – to my učitelé víme sami nejlépe.

Ve školství po mém soudu nejvíce vadí rovnostářské hodnocení. To, že fůra lidí má učení jako vedlejší příjem v rodině, je v pořádku, ale mělo by se to poznat i na jejich platu. Ti skutečně dobří učitelé, kteří se dětem a škole věnují, by se měli zaplatit lépe. Ale to nejde udělat plošně, větší pravomoci se musí svěřit do rukou ředitelů škol. I když si uvědomuji, že tahle pravomoc může být zneužita, je to pořád lepší než dosavadní paušalizující a rovnostářský přístup, kdy je úplně jedno, jestli učíte dobře nebo špatně.

Máte hodně vnoučat. Jak vypadá škola, do které byste je rád posílal?

To nejcennější, co může škola dětem dát, je, že v nich probudí o něco zájem. Nemyslím si, že se dá dosáhnout příliš velkých výsledků tím, že navrhujete studijní plány a dokumenty. Ty mohou ve skutečnosti vypadat dost různě. Můj ideál by byl, kdyby si je každý učitel uměl přizpůsobit své osobě, tomu, co umí, co chce dětem předat.

Když se podaří probudit zájem, o znalosti už nikdo nemusí mít strach: ty si i dítě umí získat, pokud o ně stojí. Představa, že se děti ve škole dovědí všechno, je nesmysl. Plošného pokrytí současných vědomostí nelze dosáhnout. A my dodnes pracujeme se strukturou předmětů, která odpovídá klasifikaci věd před sto lety: máme fyziku, biologii, chemii, ale kupodivu pomíjíme třeba sociologii nebo psychologii, které před sto lety ještě nebyly etablovanou vědou.

Jak nejlíp probouzet v dětech zájem?

V tom to dnes mají kantoři těžké.... Škola ale může dítěti dát zažít úspěch. To je důležitá věc, člověk, který nedosáhne uznání od druhých, je celý život hodně poškozený, protože ten pocit každý potřebuje. A je chyba, když si ho někdo musí dobývat drzostí nebo surovostí na spolužácích.

Podle vás má škola klíčovou roli v tom, že tu dítě získá naprosto zásadní zkušenost se společností. V čem je to klíčové?

Děti do školy přicházejí velmi dobře naladěné, protože jsou zvědavé na svět okolo. A s dospělým světem se setkají poprvé právě v podobě učitelky. První cizí člověk, se kterým se tak seznámíte, vás poznamená na celý život jakýmsi „obrázkem“, co to ta dospělá společnost vlastně je.

Učitelé si málo uvědomují, že svou osobností vychovávají v dobrém i špatném mnohem víc než tím, co dětem lijí do hlaviček. Předávají obraz toho, jaká mezi lidmi platí pravidla, jak se k sobě chovají.
V eseji Antropologie výchovy a vzdělávání upozorňujete na to, jak eroze současné rodiny komplikuje život škole, která je často nucena přebírat její funkce. Jak si představujete ideálního rodiče, pokud jde o jeho vztah ke školnímu vzdělávání dítěte?

Určitě víte, jak už to tak v lidských věcech bývá, že toho nejlepšího se často dosahuje jen jaksi mimochodem. Asi nejlepší rodič je ten, který příliš nemyslí na vzdělávání, má děti rád a sám taky rád něco dělá. To je totiž nakažlivé. Naopak pokud se rodiče příliš zajímají o prospěch dítěte, nebo je dokonce stresují tlakem na příliš dobré výsledky, není to moc dobré. Rodiče ale musí mít ke škole určitý respekt. Platí zde stejné pravidlo jako kdekoli jinde: pokud se mi něco nelíbí na škole, tak to mám jít říci učiteli nebo řediteli, ne dítěti doma....

Tolik názor odborníka.
Teď můj vlastní, matky dětí předškolního věku: Doufám, že se v Kyjově podaří zrealizovat během krátké doby "alternativní školu". Viz "Škola na pohodu" v Hodoníně. Jinak se mnou budou mít učitelé a ředitel současné místní školy (Vlkoš)dost problém. Nepatřím totiž k lidem, kteří budou mlčet, tiše trpět a nechají své děti většinu dne "v ústavu", kde to nefunguje...

Můj názor všeobecně na školství, aniž bych se chtěla dotknout kohokoliv, kdo vyučuje, je ten, že by se mělo věnovat více pozornosti VÝBĚRU učitelů a jejich profesionální přípravě. Pokud je člověk nevyrovnaný, labilní, vyhořelý, nebo má nějaký jiný osobní problém, hrozí to, že bude negativním způsobem působit na žáky. Byla bych PRO důkladnější přípravu, hlavně psychologický výcvik, který by měl mít každý učitel a velkou péči ze strany vedení školy (supervize, rehabilitace, dovolené, psycholog zdarma atp..). Když to mají vojáci, tak proč ne učitelé? Stejně tak, jako pracovníci v sociálních službách by to potřebovali mnohem víc.

Nejsem rodič, ani učitel, nabízím pouze svou, snad ještě nedávnou, zkušenost ze školních lavic. Vzpomínám si, že v naší škole (ZŠ i SŠ) bylo spoustu moderních přístrojů jako interaktivní tabule, dataprojektory, tablety…, bohužel drtivá většina vyučujících neuměla moderní techniku obsluhovat, a tak většinu školního roku technika zůstala nevyužitá. Co je důvodem? Neochota učit se novým věcem? Netuším…. Kdybych já sama, mohla ve školách něco změnit, tak za mě by to byly hodiny „klasického“ tělocviku. Těmto hodinám jsme se ve třídě snažili téměř všichni vyhnout, jak se jen dalo. Troufám si říct, že hodiny tělocviku ve mně vzbudili negativní postoj ke sportování všeobecně. Až na vysoké škole se to změnilo, a to proto, že jsem si mohla vybrat sport, který mě baví. Aerobic, brusle, plavání…každý si našel své. Nevím, zda je tato úvaha realizovatelná i na základních školách, ale myslím si, že pohyb je důležitý a je potřeba v dětech k němu vyvolávat pozitivní postoj. No a cizí jazyky? Tak na těch by se mělo určitě také zapracovat. Zapojila bych více rodilých mluvčích a výletů do zahraničí, protože až tam, si člověk uvědomí, jak je to super, když rozumí a v klidu se domluví. Abych svůj příspěvek nekončila negativně, tak můžu říct, že na roky strávené ve škole celkem ráda vzpomínám.

https://www.youtube.com/watch?v=PGMCBS1ulPQ zapněte si od minuty 16:17.

Všechno je o lidech, tudíž i školství. Jak už zde bylo psáno, pajdák je poslední záchranou skoro každého, kdo uvažuje o studiu na VŠ. Ke studiu na pedagogické fakultě je potřeba opravdu nízký percentil na přijetí oproti ostatním oborům, tak se není čemu divit, že úroveň učitelů klesá. Tituly se v dnešní době získávají téměř zadarmo na některých univerzitách, kde na to stačí pomalu středoškolské učivo, ale někde se studenti nevěnují pomalu ničemu jinému než učivu, to je teda trochu nefér. Člověk, který se skutečně věnovat učitelství by měl povinně absolvovat nějaký psychologický výcvik. Měl by být vyrovnaný a umět jednat s lidmi, zvláště s dětmi! Hlavně aby si nehojil své komplexy a mindráky na žácích a také by žáka neměl posuzovat podle toho, jak se učili jeho sourozenci a nebo čím jsou jeho rodiče!

Naše školství zamrzlo v roce 1774. Negativním způsobem na žáky nemusí ani působit pedagog jak tady všichni píšou. Ale škola jako instituce.

Škola totiž:
- snižuje sebevědomí
- podporuje soutěživost namísto spolupráce
- vytváří závislosti na autoritě
- nerozvíjí komunikační (vlastně žádné) dovednosti, kritické myšlení
- hřeší proti biologickým zákonům

Ano, někteří pedagogové jsou možná problém, ale vnímám jako daleko větší problém školu jako takovou.

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA
Vyplněním následujícího pole nám pomůžete udržet web bez SPAMu. Děkujeme.
Fill in the blank.