Jak jsme Vás dříve informovali, SMO se podílel na zpracování analýzy potřeb obcí a měst v ČR. Do tohoto šetření se zapojili i někteří z Vás. Z analýzy vyplynulo:

Oblast dopravy

• Klíčovým problémem měst a obcí všech velikostních kategorií jsou nekvalitní podmínky pro bezpečnou, plynulou a udržitelnou dopravu

1. U obcí a menších měst se jedná zejména o neuspokojivou kvalitu chodníků a silnic či podmínky pro cyklistickou dopravu.
2. U větších měst pak jde především o parkování a dopravní přetíženost.
3. Řadu měst a obcí tíží absence obchvatů sídel, která negativně zatěžuje města a obce tranzitní dopravou se všemi dalšími aspekty, jako je dopad na životní prostředí či bezpečnost obyvatel.

• Města trápí nekoncepční přístup a nízká spolehlivost (trvalost) rozhodnutí příslušných orgánů. Neexistuje vzájemná koordinace subjektů, které realizují dopravní stavby či investice.

1. Dopravní chování ve městech musí být řešeno koncepčně (prostřednictvím plánů udržitelné městské mobility) a inovativními přístupy zohledňujícími funkční vztahy v území.
2. Zlepšit dopravní situaci by pomohla nejen infrastrukturní opatření, ale také lepší organizace  dopravy (např. integrace dopravy).

Oblast fyzického prostředí municipalit

• Druhou až třetí pozici v míře problémovosti zaujímají zanedbaná, poškozená a neodpovídající fyzická prostředí a infrastruktura měst, obcí a jejich zázemí. V menších obcích převažují problémy s technickou infrastrukturou, s přechodem k větším městům je zřejmý příklon spíše k environmentálním tématům.

1. Malé obce trápí neekonomická životaschopnost technické infrastruktury typu kanalizacea čističky odpadních vod, přičemž nejde jen o nedostatek prostředků na pořízení investice,ale zejména o následný provoz.

• Všechny velikostní kategorie samospráv uvádějí problémy s brownfieldy.

1. Klíčovým problémem je jejich vlastnická struktura a schopnost samospráv intervenovat do řešení těchto lokalit vlastněných soukromými vlastníky. Vítané by byly dotační prostředky na jiné než podnikatelské využití brownfieldů.

Oblast ekonomického rozvoje měst a obcí

• Střední míru problémovosti ve všech velikostních skupinách vykazuje nevyužitý ekonomický potenciál měst a obcí.

1. Často se jedná o dva vzájemně provázané problémy – nedostatek pracovních příležitostí v místě (mimo období současné ekonomické konjunktury) na straně jedné a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil na straně druhé. To vypovídá o nesouladunabídky a poptávky na trhu práce. Významným negativním fenoménem je i vylidňování měst a obcí.

• Limitem ekonomického rozvoje bývá také nedostatek ploch pro průmyslovou činnost a pro služby.

• Problémem je absence smysluplného vnímání snižování energetické náročnosti ze strany orgánů veřejné správy.

• Prostor pro podporu hospodářského rozvoje a souvisejících témat, jako jsou výzkum, vývoj a inovace, je relevantnější pro velká města.

1. Role města se týká síťování a zajišťování komunikace relevantních subjektů. Města a obce vystupují jako spoluzakladatelé či iniciátoři vzniku podnikatelských inkubátorů, vědecko-technických parků apod.
2. Stěžejním tématem je duální vzdělávání, vnímané jako jediná účinná cesta k propojení nabídky a poptávky trhu práce a nezbytné k dosažení požadované kvalifikace absolventů.
3. Města a obce podporují vzdělávání v oblasti ICT (vč. zajištění odpovídající ICT infrastruktury)s ohledem na Průmysl 4.0 a možnosti udržení obyvatel v obci prostřednictvím prácena dálku.

Oblast sociálního prostředí měst a obcí

• Problematické sociální prostředí je kategorie, jejíž závažnost většinou roste úměrně s růstem velikosti měst. Jde o komplexní problém, úzce provázaný s ostatními tématy, který nelze řešit izolovaně. Má vazbu na ekonomický potenciál měst a obcí a souvisí také s dostupností služeb a kvalitou infrastruktury a projevuje se také v dopravním chování ve městě či obci.

1. Malé obce nejčastěji uvádějí nízkou dostupnost sociálních služeb a nízkou bezpečnost.
2. S růstem velikosti měst nabývá na významu výskyt sociálně patologických jevů na významu, objevuje se problematika bezdomovectví a silně rezonuje existence sociálně vyloučených lokalit.
3. Zástupci měst a obcí zdůrazňují požadavek na decentralizaci moci a související změnu legislativy tak, aby poskytování sociálních dávek bylo kompetencí municipalit. Jedná se o oblast, která prochází poměrně dynamickým vývojem, proto je potřeba, aby systém umožňoval flexibilní reakci na postupně se objevující a proměňující sociální problémy.

• Klíčovým problémem je fenomén stárnutí, který má (a bude mít) zásadní vliv na život v obci,především zvýšení nároků na poskytování sociálních služeb.

Oblast služeb poskytovaných občanům ve městech a obcích

• Nedostatečná nabídka služeb je větším problém v obcích s méně obyvateli.

1. Téměř otázku přežití představuje pro nejmenší obce zachování základních služeb v místě.Jedná se o služby, které za běžných okolností mají komerční charakter, ale v nejmenších obcích nejsou ziskové.
2. V malých obcích také volají po snížení administrativní zátěže drobných živnostníků proto, aby služby v místě dál fungovaly.

• Všechny velikostní skupiny měst a obcí se potýkají s nedostatečnou nabídkou kvalitního a dostupného bydlení.

1. Dostupnost bydlení by se neměla omezovat na sociální bydlení. Větší města jsou konfrontována s vylidňováním center, což vede také k přesunu služeb z center na okraje měst.

• Velkým nedostatkem je omezená dostupností kvalitní zdravotní péče.

1. Jedná se o systémový problém způsobený financováním zdravotní péče, který nemotivujelékaře setrvávat v obcích a městech s dislokovanými pacienty. Selhávají (resp. nejsou dostatečně účinné) motivační nástroje, které některá města lékařům nabízejí.

Další požadavky systémového charakteru

• Volení zástupci by problémy rozvoje měli posuzovat budoucím pohledem. To se musí promítnout i v nastavování centrálních politik, dotačních možnostech a dalších přístupech, které utvářejí rámec pro konkrétní intervence municipalit. Nutností je snaha o udržitelnost města – přizpůsobení se budoucím změnám (nejen klimatickým) – a promítnout je do oblasti dopravy a životního prostředí, ale nejen tam.
• Společnost 21. století se vyznačuje velmi vysokou dynamikou, na kterou dostatečně flexibilně nereaguje veřejná správa. Nástroje centrálních orgánů (nejen finanční) měly tedy být flexibilní a pružně reagovat na měnící se podmínky. Promítnout by se to mělo do nastavení dotačních titulů tak, aby konkrétní podmínky (přesné zacílení podporovaných aktivit) nebyly zafixované po celou dobu programového období.
• Napříč veřejnou správou nefunguje dostatečně koncepční přístup k řešení problémů. Chybí dlouhodobá závaznost jednotlivých politik. Zmiňována je také odtrženost pracovníků centrálních orgánů od praktického života, což vede k vzájemnému nedorozumění obou úrovní veřejné správy. Ačkoli se za poslední roky rozšířilo strategické plánování formou strategických rozvojových dokumentů, nedochází k potřebné koordinaci subjektů.
• Stále rostoucí administrativní zátěž obcí (ale nejen jich, i podnikatelských subjektů, škol apod.) znamená větší časovou náročnost operativních činností, a ubírá tak prostor pro skutečné strategické řízení. Vzhledem k vysoké administrativní náročnosti, dlouhým časovým prodlevám, úzkému věcnému vymezení a mnoha zužujícím podmínkám v dotacích starostové a primátoři stále více preferují distribuci veřejných financí prostřednictvím lépe zacíleného rozpočtového určení daní než prostřednictvím většího množství dotačních titulů.

Dokument ke stažení v pdf

Zdroj: SMO